Test B: Biologie
Test B: BIOLOGIE
1. Ryby řadíme mezi:
a) obratlovce
b) ploutvonožce
c) šupinatce
2. Podle přirozených životních společenstev rozeznáváme v tekoucích vodách:
a) 4 pásma: pstruhové, lipanové, parmové a cejnové
b) 4 pásma: pstruhové, lipanové parmové a kaprové
c) 5 pásem: pstruhové, lipanové, parmové, cejnové a kaprové
3. Charakteristickým zástupcem cejnového pásma je:
a) lipan podhorní
b) cejn velký
c) lín obecný
4. Charakteristickým zástupcem parmového pásma je:
a) parma obecná
b) ostroretka stěhovavá
c) sumec velký
5. Které ploutve ryb jsou párové:
a) prsní, břišní, řitní
b) prsní , břišní
c) prsní, břišní, hřbetní
6. Které druhy ryb žijící u nás mají tukovou ploutvičku:
a) lososovité, lipan podhorní, sumeček americký, síh maréna
b) okounovité, hořavka duhová, ouklejka pruhovaná
c) treskovité, blatňák tmavý, ježdík žlutý
7. Jaké párové ploutve má úhoř:
a) prsní
b) břišní
c) prsní i břišní
8. Našimi původními druhy ryb jsou:
a) pstruh obecný a pstruh duhový
b) pstruh obecný a lipan podhorní
c) pstruh duhový a lipan podhorní
9. U nás žijícím zástupcem treskovitých ryb je:
a) vranka obecná
b) mník jednovousý
c) tolstolobik bílý
10. Věk může být u ryb zjišťován podle:
a) počtu měkkých ploutevních paprsků
b) struktury šupin
c) podle počtu šupin v postraní čáře
11. Šupiny u ryb vznikají:
a) ve škáře
b) v kůži
c) ve svalovině
12. Tělo pokryté šupinami nemá:
a) lín obecný
b) úhoř říční
c) sumec velký
13. Karas obecný má vousků:
a) jeden pár
b) dva páry
c) nemá žádné
14. Bolen je dravá ryba, která patří mezi ryby:
a) lososovité
b) kaprovité
c) jiné
15. Mezi býložravé druhy ryb řadíme:
a) amura bílého, tolstolobika pestrého a bílého
b) amura bílého, plotici obecnou, ostroretku stěhovavou
c) jen tolstolobika pestrého a bílého
16. Co je to monté:
a) vývojové stadium obojživelníků
b) mladí úhoři migrující z moře do řek
c) dospělí úhoři migrující z řek do moře
17. Která ryba se rozmnožuje v Sargasovém moři:
a) losos atlantský
b) síh peleď
c) úhoř říční
18. Chuťové ústrojí slouží k:
a) vnímání látek vysoké koncentrace na malou vzdálenost
b) vnímání látek nízké koncentrace na velkou vzdálenost
c) formování a udržení hejna
19. Sumec velký má chuťové ústrojí umístěné zejména:
a) v ústech
b) na vousech
c) na povrchu těla
20. Čichové ústrojí slouží k:
a) rozlišení chutě
b) k vyhledávání potravy
c) vyhledávání jedinců druhého pohlaví v době tření
21. Postranní čára slouží:
a) k registraci vlnění vody na hladině
b) k lokalizaci kořisti
c) k registraci překážek
22. Pohlaví u lína obecného je určováno podle:
a) zbarvení
b) břišních ploutví
c) nelze jednoznačně rozlišit
23. Jikry jsou pohlavním produktem:
a) mlíčáků
b) jikernáčů
c) jikernaček
24. Pod pojmem mlíčí rozumíme:
a) roztok mléka při odlepkování jiker
b) pohlavní produkty samců ryb
c) rostlinu s názvem smetánka lékařská
25. Pohyb spermií ryb je aktivován:
a) po průniku do jikry
b) při styku s vodou
c) jsou aktivní již při tvorbě v gonádách ryb
26. Pod pojmem tření v rybářství rozumíme:
a) velké množství ledové tříště v korytě řeky
b) přípravu rybníka na výlov
c) přirozené rozmnožování ryb
27. Kapr obecný se vytírá:
a) v únoru a březnu
b) v září a říjnu
c) v květnu a červnu
28. Kapr obecný své jikry při výtěru:
a) ukládá na dno
b) přilepuje na rostliny
c) nechává vznášet ve vodním sloupci
29. Lipan podhorní se vytírá:
a) na jaře
b) v létě
c) na podzim
30. Pstruh obecný se vytírá:
a) v březnu a dubnu
b) v lednu a únoru
c) v říjnu a listopadu
31. Inkubace jiker pstruha potočního trvá řádově:
a) dny
b) týdny
c) měsíce
32. Amur bílý se v našich vodách rozmnožuje:
a) přirozeně
b) přirozeně i uměle
c) pouze uměle
33. Termín bobtnání jiker znamená:
a) zvětšování objemu jiker při dozrávání v gonádách
b) zvětšování jiker před vykulením plůdku
c) zvětšování objemu jiker při styku s vodou
34. Žloutkový váček slouží:
a) k výživě embryí
b) k trávení potravy
c) k uložení jiker v těle ryb
35. Který druh ryb klade své jikry do žaberní dutiny mlžů:
a) blatňák tmavý
b) koljuška tříostná
c) hořavka duhová
36. K naplnění plynového měchýře ryb dochází:
a) po vykulení, při rozplouvání plůdku
b) již během vývoje v jikře
c) po přijetí první potravy
37. Která ryba z níže uvedených nemá plynový měchýř:
a) mník jednovousý
b) vranka obecná
c) úhoř říční
38. Plynový měchýř slouží:
a) k přizpůsobení rozdílnému tlaku v různých hloubkách
b) k podpoře dýchání
c) jako zvukový rezonátor
39. Skřele ryb jsou:
a) dýchací orgán
b) mechanická ochrana dýchacího orgánu
c) soubor kostí spojených s páteří
40. Hlavní dýchací orgán ryb je tvořen:
a) z žaberních oblouků a lístků
b) z dýchacích oblouků
c) ze skřelových oblouků
41. Mezi pomocné dýchací zařízení ryb řadíme:
a) kůži
b) střevo
c) plynový měchýř
42. Nejchoulostivějšími druhy ryb z níže uvedený na nasycení vody kyslíkem jsou:
a) lososovité
b) kaprovité
c) sumcovité
43. Hlavní krvetvorný orgán ryb je:
a) ledviny
b) žaludek
c) srdce
44. Červené krvinky ryb:
a) mají jádro
b) mají jádro jen v určitém ročním období
c) nemají jádro
45. Srdcem ryb protéká krev:
a) okysličená
b) okysličená jen v levé komoře a předsíni
c) odkysličená
46. Přenos kyslíku a oxidu uhličitého v krvi je zabezpečen pomocí:
a) bílých krvinek
b) červených krvinek
c) bílých a červených krvinek
47. K čemu slouží požerákové zuby:
a) k drcení potravy
b) k uchopení potravy
c) k odvodnění potravy
48. Požerákové zuby mají ryby:
a) kaprovité
b) všechny druhy ryb
c) dravci
49. Nejkratší střevo mají ryby:
a) kaprovité
b) býložravé
c) dravci
50. Které ryby nemají žaludek:
a) kaprovité
b) lososovité
c) dravci
51. K lovu ryb elektrickým agregátem se používá proud:
a) střídavý
b) stejnosměrný
c) střídavý i stejnosměrný, použití záleží na vodivosti vody a dna
52. Typické teritoriální chování má:
a) candát obecný
b) štika obecná
c) ostroretka stěhovavá
53. Co je to kapřivec:
a) kříženec mezi kaprem a karasem
b) kapr s opožděným růstem a deformacemi
c) parazit
54. Červená duhovka oka je typickým znakem:
a) kapra obecného
b) bolena dravého
c) plotice obecné
55. Oko chráněné dvojitou rohovkou má:
a) úhoř říční
b) mník jednovousý
c) vranka obecná
56. Prsní postavení ploutví má:
a) okoun říční
b) úhoř říční
c) kapr obecný
57. Šupiny ryb se po ztrátě:
a) neobnovují
b) obnovují se jen u kaprovitých a lososovitých druhů ryb
c) obnovují, ale neodrážejí stáří ryb
58. Cykloidní ( kruhovité) šupiny má:
a) kapr obecný
b) okoun říční
c) jeseter malý
59. Ktenoidní (hřebenité) šupiny má:
a) kapr obecný
b) okoun říční
c) jeseter malý
60. Ganoidní (skelné) šupiny má:
a) kapr obecný
b) okoun říční
c) jeseter malý
